Po měsíci krásně stráveného času v Borčicích jsme se vrátily domů... Upřímně se mi odtamtud opravdu nechtělo, sice jsem si vyjížděk moc neužila, ale zato louky jsme projely kvalitně. Zorka musela být taky nadšená

Myslím, že jsme tam udělaly velký kus práce, Zorka už se mnohem líp ohýbá(nechodí mi obloučky po pleci), srovnala se v klusu a ujasnily jsme si spolu, že "letecké dny" se konat nebudou a že se bude chodit v tom tempu, který si usmyslí Dráža a ne Zorka..

Taky v NHS jsme se šouply dál, už umí na povel nacválat, zlepšila stranovou hru(sle pořád to není to pravé) a makáme na obratech

Teďka už je doma, užívá si zase kámoše ve výběhu a je spokojená ve svý tuně slámy, ve které se brodí až po kolena.. a já si to užívám taky, protože není denodenně od pilin

Přidávám fotogalerii s příhodným názvem "Borčice 2008"