V návštěvní knize pana Bořánka jsem našla výborný dotaz ohledně komunikace:

Dobrý den, jmenuji se Kůň a mám problém! Potkal jsem člověka! Co mám dělat?

Trefné a vtipné...

Tak to jen na úvod, jinak teda s panem Bořánkem nemám společného nic, kromě toho, že mu občas zavítám do návštěvní knihy a jdu se pobavit, zamyslet a občas inspirovat.. To jen pro ty, kdo by se zajímali, co jsem dělala u Bořánka na stránkách...

No a k dnešku, rozhodli jsme se "straky" vytáhnout na vyjížďku. Takže jsme dneska strávili kolem 4 hodin v sedle. Kupodivu se to docela dalo. Sosáčci byli hodní, nelekali se, zvládli mistrně silniční provoz, vlakové nádraží, mosty, letiště.. No jo.. dneska jsme toho prošli!! Pedro se na letišti pokusil vzlétnout, ale nepodařilo se, protože dráha byla příliš krátká. (věřím, že by vzletěl..) Zorinka teda spořádaně držela nožky na zemi a cválala kulturní rychlostí, která je pro mě přijatelná..

Navštívili jsme Milošova kamaráda Slávka, tam Zorinka povozila jeho manželku a potom jsme vyrazili na druhý konec MB a tam jsme navštívili koníky, kde jsme s Milošem jezdili, než jsme si pořídili naše "píserky" Chvilinku jsme pokecali a pak jsme šli domů. Na poslední louce jsem si říkala, že zkusim jak je Zorka utahaná a hodně rychle mě vyvedla z omylu, když celou louku naprala velmi kvalitním tempem Brzdná dráha dlouhá, ale běžela krááásně Měla taky radost, že si konečně zalítala.. páč moc často to dovolený nemá..

No, potom jsme přišli domů, Zorínek dostal deku na vysušení, potom pěkně ostříkat nohy a už si užívala tepla boxu a kupu jídla!!!!

 D. a Vaše